1. VLČÍ MÁK - PAPAVER RHOEAS: je jednoletá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae). Mák vlčí je rozšířen po celé Evropě (kromě nejsevernější), Malé Asii, severní Africe. Byl také zavlečen do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. Na českém území se s ním hojně setkáváme v polních kulturách, na rumištích, úhorech, navážkách a jiných obnažených půdách, především v teplejších oblastech od nížin do podhůří. V Česku kvete od května do srpna, při příznivě teplém počasí až do října.

2. MODŘENEC ARMÉNSKÝ - MUSCARI ARMENIACUM: je druh jednoděložné rostliny z čeledi chřestovité (Asparagaceae). Modřenec arménský roste přirozeně na Balkáně, v Malé Asii až po Kavkaz. Pěstovaný a zplanělý je však ledaskde jinde. V ČR je to nepůvodní druh, ale je to často pěstovaná okrasná rostlina a občas ze zahrádek i zplaňuje.                                                                                                                   

3. PRVOSENKA JARNÍ - PRIMULA VERIS: je drobnější vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovité (Primulaceae). Vyskytuje se zvláště v Evropě a Asii, především v teplejších polohách nížin a pahorkatin, zejména ve světlých listnatých lesích, hájích, prosluněných stráních a v křovinách, většinou na vápencových podkladech. Dokáže však přežít i chladné podnebí, například v severním Skotsku. Český Červený seznam ji zařazuje do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh). Pokles populace prvosenky jarní byl způsoben nárůstem zemědělské výroby, holosečnou těžbou a výsadbou kultur jehličnanů, používáním herbicidů, hnojením (hlavně dusíkatými hnojivy), eutrofizací stálých luk a orbou travních porostů.                                                                                                                                                                                                                                                                       

4. KOPRETINA BÍLÁ - LEUCANTHEMUM VULGARE: je vytrvalá, výrazně kvetoucí, 20 až 80 cm vysoká bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Kopretina patří mezi typický luční druh byliny kvetoucí od června do října. Najdeme ji na lukách, svazích, pastvinách, okrajích cest, ve světlých lesích, od nížin až do 2000 metrů nad mořem. Roste v téměř celé Evropě, nevyskytuje se jen v nejsevernějších částech Skandinávského poloostrova a v Asii na východ od Uralu. Zavlečena byla na Azorské ostrovy, do Severní Ameriky i Jižní Ameriky (od jihu Brazílie až do Patagonie), Austrálie a na Nový Zéland. V některých státech USA je považována za invazivní druh. Dnes je ale z hospodářsky využívaných ploch vytlačována. Bylo vypěstováno i několik velkokvětých druhů určených především do zahrad jako okrasné květiny. Ty mohou mít úbor velký až 16 cm.

5. NÁPRSTNÍK ČERVENÝ - DIGITALIS PURPUREA: je dvouletá prudce jedovatá rostlina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Roste na prosluněných pasekách, kamenitých zarostlých stráních a ve světlých lesích od pahorkatin do hor. Dává přednost vlhkým kyprým, slabě kyselým až kyselým kamenitým půdám s vysokým obsahem humusu. Jde o velice oblíbenou okrasnou rostlinu. Je citlivý na silné mrazy bez sněhové pokrývky. V České republice je zřejmě nepůvodní, nicméně šíří se zde od 19. století a na některých místech (např. Jeseníky, Brdy) již zdomácněl. Původní je zřejmě v jihozápadní a západní Evropě od Pyrenejského poloostrova přes Francii po Německo. Rozšířil se i do jižní Skandinávie a evropského Středomoří, ve střední Evropě zdomácněl. Zavlečen byl do některých oblastí Severní i Jižní Ameriky, jižní části Austrálie a Nového Zélandu.

6. KAKOST SKVRNITÝ - GARANIUM MACULATUM: Jedná se o vytrvalou rostlinu, která může dosáhnout výšky až dvou metrů. Řadíme ji do čeledi kakostovitých. Kakost skvrnitý pochází ze Severní Ameriky. Poznáme ho podle tmavě zelených hluboce laločnatých listů a dost nápadných květů, které mají barvu od nejsvětlejších odstínů růžové až po tmavou fialovou. Pro dekorativní vzhled listů a výraznou barvu a hojnost květů je často pěstován i jako okrasná rostlina na skalkách v našich zahrádkách. Kakost skvrnitý kvete od dubna do června (někdy až do podzimu). Z původního druhu bylo vyšlechtěno mnoho různých odrůd.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                          

7. PETUNIE ZAHRADNÍ - PETUNIA ATKINSIANA: se řadí do čeledi lilkovitých. Jejich domovem byla Střední Amerika, první vyšlechtěné odrůdy se objevily v anglických a francouzských zahradách až kolem roku 1850. Pravý boom pěstování petúnií nastal až po druhé světové válce, kdy byly na trh uvedeny první hybridy.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  

8. SASANKA HAJNÍ - ANEMONE NEMOROSA: je rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Roste v Evropě, ve východní Asii zasahuje do oblastí severní Koreje. V oblastech Severní Ameriky oblast rozšíření druhu sahá od Kalifornie až k jihovýchodnímu okraji Aljašky. V České republice se sasanka vyskytuje prakticky všude. Od nížin do podhorských oblastí hojně, v horských polohách roztroušeně až vzácně, nebo chybí (max. asi do 1 000 m n. m.). V ČR se ve vyšších (alpinských) polohách nachází na území Hrubého Jeseníku, v oblasti Keprníku, a na Králickém Sněžníku. 

9. JESTŘÁBNÍK ORANŽOVÝ - HIERACIUM AURANTIACUM: je dekorativní a často v zahradách pěstovaná oranžově kvetoucí květina, vytrvalý druh patřící do rodu chlupáček (Pilosella), který byl dříve na úrovni podrodu součástí široce pojatého rodu jestřábník (Hieracium). Druh se primárně vyskytuje především v horách střední Evropy, ve Skandinávii a na pomezí Finska a Ruska, sekundárně se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní Ameriky i do Austrálie. V České republice se původně vyskytoval jen na Šumavě, v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Beskydech, druhotně pak roste na mnoha dalších místech republiky, kde byl pravděpodobně záměrně vysazen nebo se v nedávné době sám rozšířil.

10. PRVOSENKA BEZLODYŽNÁ - PRIMULA VULGARIS: je vytrvalá, 5-10 cm vysoká bylina. Listy, 5-25 cm dlouhé a 2-6 cm široký, uspořádané v přízemní růžici jsou měkké, svrasklé, podvinuté, čepel podlouhle obvejčitá, k bázi zúžená v řapík, nepravidelně zubatá. Květy jednotlivé na 5 až 10 cm vysokých stopkách vyrůstající z listové růžice, bílé, žluté nebo červené.[1] Kvete brzy na jaře (březen až duben), jedna z prvních jarních květin ve většině Evropy. Původem je v západní a jižní Evropě. Prvosence bezlodyžné se daří na polostinném až slunném stanovišti, půda by měla být těžší, humózní, vlhčí. Množí se dělením, řízky nebo semeny.                                                            

11. LUPINA MNOHOLISTÁ - LUPINUS POLYPHYLLUS: je vytrvalá kvetoucí rostlina z čeledi bobovité (Fabaceae). Na území České republiky je invazivním druhem poškozujícím místní ekosystém. Správa Krkonošského národního parku, kde se lupina také nachází, dokonce vyzvala návštěvníky k její možné likvidaci. Stejně je klasifikována i na Novém Zélandu, ve Švédsku, Norsku, Finsku, Litvě a Švýcarsku. Celá rostlina je jedovatá. V jejich semenech, ale i v dalších částech rostliny, se nachází látky ze skupiny alkaloidů, konkrétně lupinidin. Tyto látky významně poškozují jaterní tkáň, nervový systém, srdce a ledviny. Při vážném zasažení člověka dochází k ochrnutí dýchacích orgánů a následné smrti. Při slabším zasažení se projevují nepříjemné halucinace.                                                      

12. KRÁSENKA ZPEŘENÁ - COSMOS BIPINNATUS: je teplomilná, středně vysoká, nenáročná letnička kvetoucí od srpna do října. Květy vyrůstají v úborech velkých až 13 cm, s nevelkým terčem a nápadnými jazykovitými červenými, růžovými nebo bílými květy po obvodě. V české krajině je považována za úmyslně zavlečený neofyt, který ze zahrad přechodně zplaňuje do volné přírody. Pochází ze Severní Ameriky, z jihovýchodu Kanady, Spojených států amerických a Mexika, odkud se ještě před objevem Nového světa rozšířila i do Střední a Jižní Ameriky. Počátkem 18. století byl druh dovezen do Evropy a později rozšířen po velké části zeměkoule s mírným až tropickým podnebím. V některých oblastech, např. na Novém Zélandu, se druh samovolně rozmnožil natolik, že je zařazen mezi invazní druhy.

13. ČISTEC BAHENNÍ - STACHYS PALUSTRIS: je vytrvalá, vzpřímená, někdy až 1 m vysoká bylina s modrofialovými květy. Je jediný z asi deseti druhů rodu čistec rostoucích v české přírodě, který se vyskytuje převážně na otevřených mokrých stanovištích, na vlhkých polích, kde se rychle šíří a je považován za nesnadno vyhubitelný plevel. Patří mezi apofyty, původní rostlinné druhy České republiky, které osídlují hlavně synantropní, tj. člověkem pozměňovaná stanoviště. 

14. OSTÁLKA ÚZKOLISTÁ - ZINNIA ANGUSTIFOLIA: je rod okrasných rostlin, které pocházejí z jihozápadu Spojených státu, Mexika, Střední a Jižní Ameriky. Rod je tvořen asi 20 druhy, z nichž pouze některé dostály takové obliby, že jsou pěstovány po celé Severní Americe, Evropě i v dalších oblastech. Ze zahrad se občas pomoci semen samovolně šíří do volné přírody.                                                                                              

15. ZLATEŇ OSENNÍ - GLEBIONIS SEGETUM: Vytrvalá aromatická bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Užívá se květ ve formě odvaru. Pomáhá při horečkách, kašli,nemocech z nachlazení, bolestech hlavy a krku. Snižuje vysoký krevní tlak při hypertenzi . Léčí játra i ledviny. Má účinky antibakteriální, antimykotické, protizánětlivé a protivirové. 

16. KAKOS LUČNÍ - GERANIUM PRATENSE: je 30 až 60 cm vysoká vytrvalá bylina z čeledi kakostovitých. Kvůli tvaru plodů se lidově nazývá čapí nůsek. Rostlina kvete od června do září, roste na vlhčích lukách, v křovinách a u potoků a je v ČR od nížin až po horské pásmo většinou rozšířená.                                

17. BLATOUCH BAHENNÍ - CALTHA PALUSTRIS: je bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), která roste ve střední Evropě na podmáčených stanovištích od nížin do hor. Blatouch bahenní je rozšířen v Evropě (na jihu jen málo) a roste i v rozsáhlých územích Asie a Severní Ameriky. Ve střední Evropě ho často najdeme v luzích sv. Alnion incanae, na podmáčených loukách sv. Calthion a na jiných bažinatých místech. Blatouch bahenní je rostlina suchozemská. Neroste ponořená celá ve vodě. Vyžaduje však hodně vody, bez ní rychle vadne. Je mírně jedovatá, proto se jí býložravci vyhýbají.                                                                                                                                                       

18. JABLOŇ DOMÁCÍ - MALUS DOMESTICA: je ovocný strom z čeledi růžovitých. Jeho plody jablka jsou v mírném klimatickém pásu jedněmi z nejpěstovanějších a nejoblíbenějších. Je pěstována v mnoha odrůdách. Podle nedávných výzkumů vznikly současné odrůdy jabloní vývojem ze středoasijského druhu Malus sieversii, bez významnější účasti jiných druhů (tedy ne např. hybridizací). Šlechtitelskou činností byla po celém světě vypěstována pestrá škála odrůd, známé jsou např. Jonathan, Ontario, Golden Delicious, Spartan. Jabloň je v České republice nejpěstovanější ovocnou dřevinou. V roce 2003 rostlo v ovocných sadech 9 945 883 jabloní. V ČR vyšlechtěné odrůdy jabloní jsou populární i ve světě. 

19. PCHÁČ OBECNÝ - CIRSIUM VULGARE: je silně ostnatá plevelná rostlina s lodyhou vysokou až 150 cm kvetoucí nachovými nebo světle fialovými květy. Původem je z Evropy a z mírného podnebného pásma Asie a severní Afriky. Druhotně se rozšířil do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland. Patří mezi světlomilné rostliny, na stinný místech roste na jižních svazích, na písečných dunách na severních. Typickými místy výskytu jsou úhory, málo udržovaná pole, louky a pastviny, skládky, rumiště, okraje lesů a cest, příkopy. Roste hlavně na živiny bohatých půdách kde je dostupná vláha.

20. JÍROVEC DROBNOKVĚTÝ - AESCULUS PARVIFLORA: je opadavý keř z čeledi mýdelníkovitých. Kvete v červenci až srpnu. Květy jsou bílé, s malými korunními lístky a dlouhými narůžovělými tyčinkami, štíhlé ve vzpřímených latách dlouhých až 35 cm a umístěných nad olistěním. Vřetena květenství zůstávají na keřích téměř pravidelně až do druhého roku, do doby, kdy se již na keři objevila nová generace květenství, tedy aspoň do června.                                                                                                                                                                                         

21. HOŘEC JARNÍ - GENTIANA VERNA: je drobná, asi 10 cm vysoká vytrvalá bylina s azurově modrými pěticípými květy s bělavým středem. Rostlina převážně evropská, vázána na biotopy vyšších pohoří, jako jsou hlavně Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty a balkánská pohoří, mimo Evropu jsou to africký Atlas a v Asii Kavkaz a hornaté oblasti mezi Balchašským a Bajkalským jezerem. Mimo výše uvedená pohoří se v Evropě ostrůvkovitě vyskytuje ve Velké Británii a Irsku, v České republice, Slovensku, Polsku a na Ukrajině. Hořec jarní je světlomilný a vlhkomilný druh, v nižších oblastech roste na vlhkých pastvinách nebo na živiny chudých krátkostébelných kosených loukách, v subalpínských oblastech                          (až do nadmořské výšky 2500 m), na periodicky vlhkých terasách se zásaditou půdou bohatou na minerály. Neprosazuje se v konkurenci vyšších rostlin. 

22. LISTOPADKA INDICKÁ - DENDRANTHEMA INDICA:            Listopadky patří k nejstarším pěstovaným rostlinám. Jejich kvetení je symbolem podzimu. Jako řezané rostliny jsou k dostání po celý rok. V zahradě kvetou v září a říjnu v červené, oranžové, karmínově červené, bílé, žluté a růžové barvě. Květy vydrží až do mrazů.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   

23. TULIPÁN ZAHRADNÍ - TULIPA GESNERIANA: Tulipán zahradní Do rozsáhlé botanické čeledi rostlin liliovitých (Liliaceae) je zařazen rod Tulipa, jehož čelním představitelem je tulipán zahradní neboli Gesnerův (Tulipa gesneriana). Prakticky se však jedná o souhrnný název pro pěstované formy, sorty a křížence rozmanitých východoevropských až orientálních druhů. Zmíněná vytrvalá bylina dosahuje přibližně výše 30 cm. Vyznačuje se podzemní vejčitou cibulí, široce kopinatými listy, přímou lodyhou, zakončenou jediným velkým rozličně zbarveným květem. Odborné rodové latinské pojmenování má původ v perském termínu dulbänd, resp. v tureckém výrazu dulbänd, což v doslovném překladu znamená turban. Květní plátky totiž výrazně připomínaly tuto východní národní pokrývku hlavy. 

24. KRÁSNOOČKO PŘESLENITÉ - COREOPSIS VERTICILLATA:                                                                                krásná nízká trvalka. Květ je složen z pravidelných plátků, které září pestře žlutou barvou. Kvete od června do září. Dorůstá do výšky 30 cm. Velmi hojně se rozrůstá. Vynikne jako solitera v nádobě nebo jako součást trvalkového záhonu a skalky. Velmi pěkně vypadá v zahradách venkovského stylu.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  

25. CHRPA POLNÍ - CYANUS SEGETUM: je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt. V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m. 

26. SLÉZOVEC TŘÍMĚSÍČNÍ - LAVATERA TRIMESTRIS: je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 10 druhů, rostoucích zejména ve Středomoří. Slézovce jsou přímé byliny až keře s dlanitě laločnatými jednoduchými listy a růžovými, purpurovými či žlutými květy. Často jsou chlupaté. V České republice roste slézovec durynský. Některé další druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny.                                                                                                                                                                                                                                                                                                     

27. MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ - CALENDULA OFFICINALIS: je léčivá rostlina původem z jihu Evropy a Orientu. Pěstuje se jako letnička, používaná pro výsadbu na záhony a k řezu květů. Je to bylina s bohatě větvenými lodyhami a podlouhlými listy, rostlina dosahuje výšky asi 70-80 cm. Kořen je vřetenovitý. Úbory květů jsou až 8 cm a mají žlutou nebo oranžovou barvu. Rostliny seříznuté po odkvětu asi 15 cm nad zemí znovu obrazí a vykvetou.

28. MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ - CALENDULA OFFICINALIS: je léčivá rostlina původem z jihu Evropy a Orientu. Pěstuje se jako letnička, používaná pro výsadbu na záhony a k řezu květů. Je to bylina s bohatě větvenými lodyhami a podlouhlými listy, rostlina dosahuje výšky asi 70-80 cm. Kořen je vřetenovitý. Úbory květů jsou až 8 cm a mají žlutou nebo oranžovou barvu. Rostliny seříznuté po odkvětu asi 15 cm nad zemí znovu obrazí a vykvetou.