Šumava
Objevte krásu přírody a lidí na Šumavě !!
Pexeso obsahuje 56 kartiček s fotografiemi známých i málo známých míst na Šumavě. Na této stránce najdete všechny fotografie z pexesa a podrobné informace ke každé fotografií!!!
A teď jen zbývá si pexeso zahrát a navštívit místa na Šumavě nejenom virtuálně, ale i vyjet na výlet a vidět vše na vlastní oči.
Přeji příjemnou hru a pěkné výlety!! Kdo si hraje, nezlobí !!
Kde se vydat na výlet na Šumavě ?
Koukej a objevuj krásu Šumavy !!
1. Kašperské Hory - radnice , byla na dnešním místě zřízena někdy ve druhé polovině 16. století. Původní objekt si v roce 1539 koupil tehdejší zástavní držitel hradu Kašperku Jiří z Lokšan. Dům velkoryse zvelebil a přivedl k němu první vodovod. Součástí domu i pozdější radnice bývala pivnice, dvůr s pivovarem a zahradou. V průběhu 17. - 18. století byla budova radnice přestavěna do dnešní renesančně - barokní podoby.
2. Hrad Kašperk: Královský hrad Kašperk, je nejvýše položený královský hrad v Čechách. Byl postaven z příkazu římského císaře a českého krále Karla IV., nachází se 3 km od Kašperských Hor. Střežil zemskou hranici s Bavorskem, ochránil významné naleziště zlata a zabezpečil důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezce
3. Vimperk zámek: Státní zámek Vimperk se zařadil mezi památky Národního památkového ústavu teprve 1. 1. 2015. Do jeho správy přešel ve velmi špatném stavu způsobeném především dlouhým obdobím zanedbané údržby. Na státním zámku Vimperk proto nyní nenajdete klasické prohlídkové trasy vybavené nábytkem, koberci a obrazy, naopak máte možnost vidět zámek zdevastovaný, ještě před zahájením oprav. Co však může být zajímavějšího, než objevovat zámek před zahájením prací? Prohlédnout si ho v jeho nejčistší podobě, nechat ho, ať k Vám promlouvá skrze detaily. Všímejte si prvků na oknech, odhalených kousků starých výmaleb, stropů či podlah... Nejzajímavější na hradech a zámcích je přece jejich historie a tu má zámek Vimperk skutečně bohatou. www.zamek-vimperk.cz
4. Kostel sv. Mořice - Mouřenec: Kostel svatého Mořice patří mezi nejstarší a nejvýznamnější církevní památky v jihozápadních Čechách. Byl postaven kolem roku 1220 v pozdně románském stylu. Později byl goticky a barokně upraven. Během poválečnému odsunu muselo i z oblasti kolem Mouřence odejít původní německé obyvatelstvo. Za komunistického režimu kostel ztratil svůj význam, přestal sloužit věřícím, chátral a lidé ho postupně zdevastovali. Díky finanční sbírce německých rodáků a českého státu se na počátku 90. let dočkal záchrany. Při nákladné rekonstrukci byly náhodně objeveny vzácné gotické fresky ze 14. století. Před dvaceti lety, 26. září 1993, byl kostel znovu vysvěcen. Nachází se nad obcí Annín.
5. Sklárna Annín: patří k nejstarším dosud pracujícím sklářským provozům v České republice. Sklárna zde byla založena kašperskohorským měšťanem Augustinem Müllerem již v roce 1796. A tehdejší Augustinova huť byla vybudována velkoryse. Vedle sklářů v huti zde pracovali v samostatných provozech také brusiči, rytci, pozlacovači a malíři skla. A okolo sklárny vyrostla osada. V prvních desetiletích historie sklárny se zde vystřídala řada skelmistrů. K těm vynikajícím patřili například Paul Meyr, který zde vyráběl především zdobené křišťálové sklo nebo Johann Lötz, za jehož éry ve 30. a 40. letech 19. století proslula sklárna vynikajícím vrstveným barevným sklem. Rádi bychom vás pozvali k návštěvě původní sklárny Annín.
6. Čertovo jezero: Druhé největší ledovcové jezero. Čertovo jezero se nachází v nadmořské výšce 1030 metrů na jihovýchodní straně Jezerní hory. Je druhým největším ledovcovým jezerem Šumavy. Jeho rozloha je 9,7 ha, místy je hluboké až 37 m. Můžete si při pohledu na vodní hladinu představovat, že zde čert chtěl unést dívku do pekla. Podle legendy mu však přivázala na ocas kámen a on se v jezeře utopil. Voda z Čertova jezera teče do Dunaje a dál do Černého moře. K jezeru se dostanete ze Železné rudy po žluté nebo červené značce.
7. Jezerní slať: je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, nacházející se na náhorní plošině Šumavských plání (1050 až 1057 m n. m.), mezi osadami Kvilda a Horská Kvilda, v I. zóně národního parku Šumava. Se svou rozlohou cca 104 ha je čtvrtou největší slatí na Šumavě. Územím prochází naučná stezka po povalovém chodníčku a na okraji slatě je dřevěná rozhledna s výhledem na rašeliniště. www.npsumava.cz/vylet/jezerni-slat/
8. Hartmanice kostel sv. Kateřiny: Gotický kostel někdejšího horního městečka na severním úbočí Šumavy. Dostupné prameny udávají vznik současné stavby v 15. století, nelze vyloučit starší původ. Hartmanice se jako městečko připomínají poprvé roku 1320, do husitských válek náleželo zdejší clo církevním institucím (břevnovský klášter, arcibiskupství). První zmínka o farnosti 1332. Kostel upraven v 18. století, po roce 1945 omezené využití a chátrání. www.muhartmanice.cz
9. Čeňkova pila: byla vodní pila na řece Vydře, před jejím soutokem s Křemelnou. Nacházela se na pravém břehu v nadmořské výšce 630 m, v katastrálním území Svojše města Rejštejn. Byla postavena pražským obchodníkem se dřevem Čeňkem Bubeníčkem. Jedná se o pilu na vodní pohon, která zpracovávala šumavské dřevo z okolních lesů. Původně byla označována jako Bubeníčkova pila, až později se ujalo označení Čeňkova. V roce 1912 byla z rozhodnutí města Kašperské Hory na prodlouženém náhonu vystavěna malá vodní elektrárna Čeňkova pila.
10. Kašperské Hory, kostel sv. Markéty: původně zasvěcený sv. Linhartu byl vybudovaný v polovině 14. století. Trojlodní gotická bazilika v sobě ukrývá především barokní interiér z 18. století. Krásné vyřezávané lavice a oltář jsou prací místních řezbářů. Zajímavá je i celková výmalba kostela. www.kasphory.cz
11. Počátek Otavy: Otava je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na Šumavě u Čeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km. Plocha povodí měří 3840,0 km². Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.
12.Kvilda, kostel sv. Štěpána: V roce 1765 vyhověla pražská arcibiskupská konsistoř žádosti kvildských věřících a poskytla svolení ke stavbě kostela včetně hřbitova. Dřevěný kostel, jehož stěny byly pokryty šindelem, byl zasvěcen památce Nalezení těla sv. Štěpána. V roce 1889 vypukl ve středu obce velký požár, zachvátil 18 domů, nově postavenou školu, shořel i dřevěný kostel. V roce 1892 byla zahájena na místě vyhořelého původního kostela výstavba kostela nového, kamenného, podle vzoru novogotického kostela v Knížecích Pláních. Nový kostel sv. Štěpána byl vysvěcen v roce 1894 a stal se součástí duchovního života věřících Kvildy i přilehlých obcí horní Šumavy. www.sumava.net/kvilda/default.asp
13. Náprstník červený: (Digitalis purpurea) je dvouletá prudce jedovatá rostlina. Kvete v červnu až srpnu. Květy vyrůstají v dlouhém jednostranném hustém hroznu. Jejich koruny jsou trubkovitě zvonkovité, dolů skloněné. Vně jsou nachové, uvnitř se navíc vyskytují četné tmavě fialové až červené, bíle ohraničené skvrny. Mimo to ale existuje i bílá varianta (často s tmavě fialovými skvrnami uvnitř koruny) a spousta dalších vyšlechtěných různěbarevných odrůd.
14. Kvilda: Dřevěná socha "Šumava" od Jiřího Nekoly před kostelem (srpen 2020), před kostelem sv.Štěpána. www.sumava.net/kvilda/default.asp
15. Chalupská slať: (německy Großer Königsfilz) je rašeliniště přechodného typu mezi údolním a horským vrchovištěm. Nachází se v katastrálním území Svinná Lada, zhruba 1 km severně od Borových Lad, v nadmořské výšce 900-950 m. Rozloha slati je 137 ha. Náleží do I. zóny Národního parku Šumava. Slať je zpřístupněna naučnou stezkou, která vede po 260 metrů dlouhé poválkové cestě. Na okraji se v minulosti těžila rašelina. Území je chráněno coby přírodní památka Borová Lada. www.npsumava.cz/vylet/chalupska-slat/
16. Chalupská slať: (německy Großer Königsfilz) je rašeliniště přechodného typu mezi údolním a horským vrchovištěm. Nachází se v katastrálním území Svinná Lada, zhruba 1 km severně od Borových Lad, v nadmořské výšce 900-950 m. Rozloha slati je 137 ha. Náleží do I. zóny Národního parku Šumava. Slať je zpřístupněna naučnou stezkou, která vede po 260 metrů dlouhé poválkové cestě. Na okraji se v minulosti těžila rašelina. Území je chráněno coby přírodní památka Borová Lada. www.npsumava.cz/vylet/chalupska-slat/
17. Kvilda, informační centrum: Kvilda je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela jedná o nejvýše položenou obec v České republice. Leží 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok.
www.npsumava.cz/navstivte-sumavu/navstevnicka-centra/informacni-stredisko-kvilda/
18. Modrava: Obec Modrava (německy Mader) je známým centrem celoroční horské turistiky. Je tvořena třemi původními osadami: Modrava, Filipova Huť, Vchynice - Tetov. Místo známé z románů Karla Klostermanna leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku tří potoků - Modravského, Filipohuťského a Roklanského a tímto soutokem vzniká řeka Vydra. www.sumavanet.cz/modrava/default.asp
19. Laň jelena: Můžete ji zahlédnout ve volné přírodě Šumavy. Mezi Kvildou a Horskou Kvildou najdete "jelení výběh" kde můžete Jeleny a laně vidět z blízka. Výchozí bod je od návštěvnického centra Kvilda. www.npsumava.cz/navstivte-sumavu/navstevnicka-centra/navstevnicke-centrum-kvilda/
20. Modrava: Obec Modrava (německy Mader) je známým centrem celoroční horské turistiky. Je tvořena třemi původními osadami: Modrava, Filipova Huť, Vchynice - Tetov. Místo známé z románů Karla Klostermanna leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku tří potoků - Modravského, Filipohuťského a Roklanského a tímto soutokem vzniká řeka Vydra. www.sumavanet.cz/modrava/default.asp
21. Vydra: řeka Vydra vzniká soutokem tří potoků - Modravského, Filipohuťského a Roklanského. Jedna z nejkrásnějších horských řek!!
22. Cikánská slať: Cikánská slať se nachází 2km jihozápadně od obce Modrava. Pohodlně k ní můžete dojít po zelené turistické značce, která přes ní prochází. Slať se nachází v nadmořské výšce 1100 m n. m. a zabírá plochu přibližně 102 ha. Odhadovaná hloubka je asi 620 cm. Porostlá je většinou smrky, klečí a jen místy je luční porost. Z Modravy se vydejte po zelené značce. www.sumavanet.cz/modrava/default.asp
23. Puštík bělavý: je nejvzácnější šumavskou sovou. Izolované populace puštíka bělavého ve střední Evropě jsou pozůstatkem jeho rozšíření na konci poslední doby ledové. Tehdejší krajina Šumavy měla charakter tundry a lesotundry. Kromě Šumavy žije puštík bělavý v Karpatech a ve východních Alpách. Navštivte "Soví voliéru" v Borové ladě! Zde puštíka můžete vidět!! www.npsumava.cz/navstivte-sumavu/navstevnicka-centra/sovi-voliery/
24.Čertovo jezero: Druhé největší ledovcové jezero. Čertovo jezero se nachází v nadmořské výšce 1030 metrů na jihovýchodní straně Jezerní hory. Je druhým největším ledovcovým jezerem Šumavy. Jeho rozloha je 9,7 ha, místy je hluboké až 37 m. Můžete si při pohledu na vodní hladinu představovat, že zde čert chtěl unést dívku do pekla. Podle legendy mu však přivázala na ocas kámen a on se v jezeře utopil. Voda z Čertova jezera teče do Dunaje a dál do Černého moře. K jezeru se dostanete ze Železné rudy po žluté nebo červené značce. www.npsumava.cz/vylet/ledovcova-jezera-cerne-a-certovo/
25. Špičák rozhledna: Rozhledna na Špičáku, která vznikla v r. 2013 a 2014, se nachází na vrcholu z dalších šumavských vrcholů, který též nese stejný název a je 1202 metrů vysoký. Rozhledna na Špičáku vám umožní jeden z dalších nejkrásnějších pohledů do Šumavy a jejího širého okolí. Rozhledna je vysoká 26,5 metrů, vyhlídková plošina zaujímá 21 metrů. Při výstupu na rozhlednu zdoláte 135 schodů. Na vrchol Špičák se můžete dostat ze Špičáku pomocí čtyřsedačkové lanovky, která má výstupní stanici cca 50m pod vrcholem. Nástupní stanice se nachází přibližně 2 km severně od Železné Rudy při silnici č.190 spojující Železnou Rudu a Hojsovu Stráž.
26. Výhled ze Špičáku: Kochejte se výhledem z rozhledny na Špičáku. Šumava na dlani. Když je silný vítr, je zábavné být na horní plošině.
27. Jezerní slať: je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, nacházející se na náhorní plošině Šumavských plání (1050 až 1057 m n. m.), mezi osadami Kvilda a Horská Kvilda, v I. zóně národního parku Šumava. Se svou rozlohou cca 104 ha je čtvrtou největší slatí na Šumavě. Územím prochází naučná stezka po povalovém chodníčku a na okraji slatě je dřevěná rozhledna s výhledem na rašeliniště www.npsumava.cz/vylet/jezerni-slat/
28. Balvany, skaliska: najdete na mnoha místech Šumavy, takový to pohled se Vám nabídne při cestě k "Vlčí stezce" u Srní.
Poslední aktualizace 18.4.2022